Srdce v příbězích

Kde jsem čerpala inspiraci

Kde jsem čerpala inspiraci

Když se zadívám venku na oblohu, je jedno jestli je právě šedá nebo blankytně modrá bez bílých beránků,začnou ke mně přicházet nápady. I příroda a nejen stromy mají své kouzlo, stačí se jen ponořit do klidu a dívat se do korun stromů. Zelené, třepetající se lístky nebo v zimě spící holé větve... vždycky ke mně
promlouvají, pokaždé jinak. Také každá událost v mém životě mě dokázala zásobovat novou inspirací.


Ve druhé třídě ZŠ patřily hodiny jazyka českého psaní básniček, k čemuž nás vedla naše paní učitelka. V každém ročním období vznikla jiné a pokaždé je nechávala vytisknout v novinách nebo v místnímzpravodaji. Tehdy mě inspirovala právě příroda. Zvířátka, stromy, květiny... vždyť kolem nás je tolik krás!


Později jsem psala pohádky a románky. Inspiraci čerpala z běžného života, nejen svého ale i ze životapřátel a známých. Zvířátka v pohádkových příbězích dostávala lidské vlastnosti... Zajímavé bylo také čerpat inspiraci z Lucidních snů, které se mi zdávaly a zdají poměrně často.  To jsou sny, ve kterých si
uvědomíte že spíte, že se ocitáte ve snu a veškeré dění můžete v těchto snech ovládat, měnit. Lze tak potkávat skřítky, mluvící zvířata, vznášet se nad mořem

a nechávat se ovívat vánkem... záleží pouze navaší představivosti a na tom, co právě chcete zažít. Fantazii se meze nekladou.

 

Moc ráda vzpomínám na své dětství, měla jsem v Lucidním snu svého bílého poníka, na kterém jsem jezdilavenku okolo domu i v přírodě v Bezdružicích, kde jsem dříve bydlela s rodiči.Stačilo jen večer, před spaním pomyslet a za chvíli jsem se ocitla s poníkem tam, kde jsem právě chtěla.
V lese na cestě, u rybníka, nebo třeba na zahradě u našeho domu...Ve dne se plnil sešit příběhem o tom,co jsme spolu zažili.


Díky Lucidnímu snu vznikl také příběh Jak dívka zachránila anděla, který si můžete stáhnout jako audio nahrávku zde, na mých stránkách.